[niki-chan] - Údolí smrti

18. září 2011 v 19:38 |  Another Fanfiction

Údolí smrti
- fantasy, milostná, erotická poviedka od niki-chan (www).
Fan fiction na fantasy trilogii Thall. V menší míře rozebírání vztahů s milostným závěrem. Je to o rytíři pentagramu Thallovi a princezně Leoni.


"Je to teprve pár dní, co jsme osvobodili princeznu Leoni (dědičku Ankghorského království) z Anšaru a mně to přijde jako celá věčnost," řekl Thall nesoucí se hrdě na koni svému příteli Donarovi.

"Máš pravdu, čím víc se blížíme k Ankghoru, tím víc mi přijde, že dny jsou od sebe vzdálenější a vzdálenější. A hodně se toho změnilo. Hlavně naše princezna. Už není tak pyšná a zahleděná do sebe jako dřív," pronesl Donar. Měl pravdu, uvědomil si Thall, když pozoroval, jak Leoni sesedá z koně a přenechává ho malému chlapci. Její plavé vlasy odrážely slunce, až se z toho zamotala nejednomu muži hlava.

"Stát!" vykřikl Thall. "Dnes jsme již urazili velkou cestu. Rozložíme se zde a ráno budeme pokračovat v cestě do Ankghoru,"

"Jak si přeješ," odvětil Donar a odjížděl ke svým mužům.

Než se všichni rozložili do provizorních příbytků, začalo se smrákat. Princezna a několik služebných připravovali jídlo.

"Je nyní opravdu jiná. Za jejíma očima už není vidět ta chladná nedostupnost jako dřív, ale soucit a laskavost," přemýšlel Thall nahlas.

"Říkal jste něco pane?" zeptal se jeden z Donarových vojáků.

"Nic, vůbec nic," řekl Thall mírně naštvaným hlasem a poodešel kousek stranou. Stále pozoroval Leoni, jak vaří jídlo. Náhle jeho pohled opětovala a usmála se na něj. Thall se také usmál. Dlouho se na nikoho neusmál, ale jí nemohl úsměv odepřít.

"Nemáš hlad?" zvolala na něj Leoni.

"Nemám, půjdu spát. Máme před sebou ještě dlouho a namáhavou cestu," Na princeznině tváři bylo patrné zklamaní.

Thall si lehnul pod strom, kousek od tábora, ale nemohl usnout. Pořád před sebou viděl Leoni, její plavé vlasy, oříškově hnědé oči a krásný úsměv. Jeho srdce bilo jako splašené a nebylo jediné, které na její krásu reagovalo. Již dlouho neměl žádnou ženu v posteli. Vlastně od té doby, co se přidal k Rytířům pentagramu. A to je už mnoho let. Čím víc se snažil na ni nemyslet, tím víc mu boule v kalhotách nedávala spát. Rozhodl se tedy, že se půjde projít. Nejdřív, by to ale měl říct Donarovi, aby o něj neměl strach. Donara našel sedět u ohně s vojáky. Jakmile Thalla spatřil, vyskočil ze svého místa a šel s ním stranou.

"Děje se něco?" zeptal se starostlivě.

"Ne, jen se jdu projít, dohlédni zatím, aby se Leoni a ostatním nic nestalo,"

"Rád bych, ale Leoni se před chvílí šla také projít," Thall nečekal na nic jiného a okamžitě se vydal do lesa hledat ji. Nebyl to chtíč, co ho hnalo, ale strach. Kdyby se jí něco stalo, nikdy by si to neodpustil. Za pár okamžiků se ale zastavil. Leoni seděla pod velkým stromem a zamyšleně pozorovala odraz měsíce na klidné hladině jezera.

"Měl jsem strach, že se Ti něco stalo," pronesl hlasitě, až sebou Leoni leknutím trhla.

"Nevím, proč. Jsem blízko tábora a Donar ví, že jsem se šla projít. Nemohla jsem spát a jak vidím, nejsem jediná," odsekla chladně. Ale už to neznělo tak panovačně a chladně jako kdysi. Ne, už to nebyla ta namyšlená princezna a nikdy už nebude.

"Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit. Jen jsem měl o tebe velký strach," řekl a přisedl si k ní. Chvíli mlčela. Pak se náhle zeptala:

"Proč se toto údolí jmenuje Údolí smrti?"

"Kdysi tu nežili jen osadníci, ale i zvláštní tvorové. Ptáci, kteří když zazpívají, někdo umře. Toho zpěvu se každý bál. Brzo si začali lidé myslet, že zde žije sama smrt a dostali strach. A tak odsud odešli a pojmenovali to Údolí smrti,"

"A jak ty víš, že tady opravdu smrt nebydlí?"

"Protože tento tvor mi kdysi zachránil život a nejsem jediný, který tyto tvory viděl," odvětil a zároveň si všiml, že se Leoni trochu zachvěla. Thall si sundal plášť a přehodil jí ho přes ramena.

"Děkuju," usmála se na něj a schoulila se mu do náruče. Tohle tedy nečekal. Srdce mu začalo bít rychleji a boule na kalhotách naznačovala vzrůstající vzrušení. Leoni si toho nemohla nevšimnout.

"Já, já. To, no, víš to j je…" začal koktat.

"To nic," řekla medovým hlasem a přitiskla se k němu ještě víc.

"Thalle, já, já," chtěla něco říct, ale místo toho ho políbila. Byl to její první polibek. Na Thallovi ale bylo znát, že je v těchto věcech zkušený. Leoni přemýšlela, jak moc zkušený je i v milování.

Thall byl nejdříve zaskočen, ale záhy sevřel princezninu tvář do dlaní a líbal ji velmi vášnivě. Opatrně ji položil na zem a nepřestával jí líbat. Slyšel, jak rychle jí bije srdce a jeho úd ještě více ztvrdnul. Najednou se ale zarazil.

"Já, já nemůžu,"

"Ale můžeš, já to chci," řekla důrazně Leoni a políbila ho.

"Jsi si tím jistá?" zeptal se s nedůvěrou. Přeci jen byla pořád princezna a on obyčejný voják.

"Jsem si jistá. Ale buď, prosím, něžný. Jsem ještě panna,"

"Slibuju, že budu," Pomalu jí začal líbat na krk a z jejích úst vyšel první sten. Rukama jí začal hladit záda a posadil si jí proti sobě. Zatímco jí hladil po zádech, jednou rukou našel zavazování šatů.

"Máš poslední možnost si to ještě rozmyslet," zašeptal jí do ucha. Místo odpovědi mu jazykem vnikla mezi rty a začala ho vášnivě líbat. Pomalu jí začal rozvazovat šaty. Potom jí opět položil na roztáhlý plášť. Jemně zatahal za rukávy šatů a ty se svezly až k pasu. Jazykem jí přejížděl přes klíční kost až k mezeře mezi ňadra, vzal jedno do ruky a něžně ho dráždil, to samé udělal i s druhým. Jazykem jí dráždil bradavky, až začala nahlas sténat. Rukama jí sjel k pasu a sundával z ní šaty. Pod šatami měla ještě spodničku, kterou také sundal. Jak tam tak před ním ležela nahá, řekl už vzrušeným hlasem:

"Jsi tak nádherná," Sundal si košili, a když si chtěl sundat i kalhoty, ucítil její ruku.

"Pomůžu ti," S třesoucíma rukama mu svlékala kalhoty. Jeho úd, bolestně tvrdý, se konečně dostal na svobodu. Zdráhavě mu jej pohladila a Thall zavzdychal.

"Přestaň," řekl, ač nerad. Položil ji zpátky na plášť a rozevřel jí nohy. Jedním prstem jí něžně vnikl do lůna. Byla trochu stažená, ale hodně vlhká. Chvíli jí ještě dráždil prstem a pak jí přikryl celým svým tělem. "Uvolni se," zašeptal jí do ucha. Ale bylo to zbytečné. I přesto, že ho už chtěla v sobě cítit, měla velký strach z bolesti. Thall, jakoby to vycítil, se jí snažil uklidnit.

"Asi to bude trošku bolet, ale potom ti to už bude příjemné," s těmito slovy do ní vnikl. Chvíli do ní vnikal jen na krajíček, ale potom do ní prudce přirazil. Cítil, jak protrhnul panenskou blánu. Leoni zakřičela a z očí se jí kutálely slzy. Zasypával jí polibky a čekal, než si trochu zvykne.

"Můžu?" Leoni ještě v slzách, přikývla. Thall do ní začal vnikat a její slzy se proměnili ve slastné vzdechy. Za chvíli už cítil, že se blíží k vrcholu. Opustil tedy její lůno.

"Sakra, budu mít skvrnu na košili.

"Co tím..?" chtěla se zeptat, ale Thall jí umlčel polibkem.

"To nic," zašeptal jí do ucha a pomohl jí se obléct.

Když už byli oba oblečení, sedli si pod strom a odpočívali.

"Myslíš, že to dnes bylo poprvé a naposled?" zeptala se se strachem v hlase Leoni.

"Nevím, ale doufám, že i kdyby ano, tak že se ti to líbilo. A promiň, že jsem ti způsobil bolest," políbil ji a Leoni se mu schoulila do náruče. Do tábora se vrátili až ráno….

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ~ Najya ~ ~ Najya ~ | E-mail | Web | 18. září 2011 v 19:55 | Reagovat

Takže úplne prvá poviedka v tomto projekte. A je úžasná. Veľmi sa mi páči. Je to historická poviedka a také ja milujem. Navyše krásne opísaná milostná scéna v prostredí prírody. Krásne :)

2 A-M-Ynka A-M-Ynka | Web | 20. září 2011 v 16:43 | Reagovat

První a perfektní povídka :-) Ráda čtu podobné texty, takže tu nejsem naposledy :-) Slibný začátek ;-) A autorce povídky tleskám :-) Nádherné :-)

3 Shizue Shizue | Web | 20. září 2011 v 20:11 | Reagovat

wow!pecka!je to super!to prostŕedí!To by mě nenapadlo :)))

4 Shizue Shizue | Web | 23. září 2011 v 13:38 | Reagovat

pŕišela ti na e-mail ta povídka ode mne? :)

5 Sayumi Haradane Sayumi Haradane | Web | 24. září 2011 v 19:38 | Reagovat

Kvalita :D úžasne opísané :D a celkovo krásne...úžasný nápad a jeho zrealizovanie :D

6 Saki-san Saki-san | Web | 8. října 2011 v 17:05 | Reagovat

SUPER!

7 ♫Karčol♫ ♫Karčol♫ | Web | 5. května 2012 v 22:49 | Reagovat

krásná :-) moc se mi líbila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama